NEBEZPEČÍ LIDEM, ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ, KLIMATU I PLANETĚ Z CHOVU ZVÍŘAT

TVRZENÍ 1.: KAŽDÝ, KDO MLUVÍ O EKOLOGII A O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ A NENÍ VEGETARIÁN, NEMLUVÍ VÁŽNĚ, ALE KECÁ!

Vzhledem k tomu, že mé racionální názory k uvedenému tématu jsou obvykle oslyšeny, využívám setkání v České televizi, abych stručnou písemnou formou, koncízně a přehledně (ovšem bez nároku na vědeckou přesnost) sdělil obrysy hrůzného nebezpečí, které denně vzrůstá. Většina informací se, samozřejmě, týká euroamerické civilizace, poměry jinde jsou někde lepší, často však i horší.

LIDÉ:
Konzumace masa je zdánlivě osobní věcí a svobodným rozhodnutím každého člověka, pouze však pokud jednotlivec ohrožuje sebe – obezitou, dnou, cukrovkou, impotencí, nádorovými onemocněními různých typů, hypertenzí, či infekčními nemocemi salmonelózou, campylo- a colibakteriózou (infekce gastrointestinálního traktu), Kreutzfeld - Jakobovou chorobou (následek nemoci šílených krav, BSE - „bovinní spongiformní encefalopatie“), ptačí chřipkou, dále pak srdečními a cévními chorobami (zvláště ischemickou chorobou srdeční), onemocněním ledvin, osteoporózou aj.
Ohrožují-li však tito jednotlivci svým jednáním kromě sebe i ostatní lidi, životní prostředí, klima a planetu, stává se tato nezodpovědnost již problémem ochrany života na Zemi a tedy záležitostí našeho přežití na ní. Proto by toto jednání mělo být v brzké budoucnosti regulováno moudrými, leč přísnými a jednoznačnými zákony.
Hlad třetiny až poloviny obyvatel světa není způsoben nedostatkem potravin, leč problémy sociologickými a chovem zvířat, z nichž monogastři a ptáci spotřebují většinu plodin, konzumovatelných lidmi. Odborníci uvádějí, že snížení spotřeby masných produktů ve státech naší civilizace o cca 30 %, by mohlo odstraniti nejhorší malnutrici na celém světě.
Agresivita lidí a jejich hrubost velmi vzrůstá. Z velké části je to rezultátem hrubosti, bezohlednosti až sadismu při týrání zvířat ve velkochovech, při jejich dopravě a hlavně při jejich vraždění (slovo „zabíjení“ není správným termínem!). Lidská i zvířecí krev jsou nerozeznatelné - kdo se bez problému brodí v jedné z nich, může se brodit i v té druhé!
Vztah potřebné plochy zemědělské půdy a přidané energie (tedy nikoli sluneční) pro uživení člověka vegana : člověka vegetariána : člověka masožravce je cca 1 : 20: 50.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ:
Negativním ovlivněním životního prostředí jsou všechny aktivity spojené s produkcí masa, tj. pěstování krmiv a vlastní chov zvířat - sklizeň, skladování, konzervace, doprava, krmení zvířat, zpracování produktů, jejich balení, distribuce a obchod, příprava a konzumace masité potravy, zpracování a likvidace odpadů ze všech těchto operací; produkce masa a masných potravin je tedy mimořádně nevýhodnější, než produkce rostlinná a potrava rostlinného původu.
Obrovské, nepředstavitelné až astronomické ekonomické škody a finanční ztráty spojené s chovem zvířat, jsou reálně nevyčíslitelné, protože jsou vědomě a podvodně skryty v rozpočtech jiných resortů.
Nekončící vypalování (s obrovskými emisemi skleníkových plynů) a další ničení pralesů (zvláště deštných) v enormních plochách, následné zakládání pastvin a pěstování krmiv pro zvířata – zvláště monokultur sojových bobů) - s výsledkem obrovské vodní eroze nesoudržných půd, znečištění řek a zanášení koryt a moří splaveninami.
Stále nedostatečně kontrolovaný a zákony nepatrně omezovaný lov mořských ryb, kytovců a dalších organizmů způsobuje redukci až vymírání jejich populací, rychlé snižování biodiverzity v mořích a ničení dalších mořských organismů, zvláště nenahraditelných korálů.
Amoniak NH3 unikající z rozkladu hnoje a kejdy způsobuje acidifikaci atmosféry rezultující do kyselých dešťů, způsobujících odumírání lesů i všech jiných rostlin, ovlivňujících kvalitu vody, vymírání populací vodních živočichů a poškozujících památky … atd., atd., atd.
Zhruba 66 % zemědělské půdy a obdobné množství energie spotřebované v zemědělství se upotřebí na výrobu krmiv pro zvířata, protože na 1 kg konzumního masa se spotřebuje 16 kg konzumního obilí.
V zemědělství se zneužívá 87 % z celkové spotřeby vody; na produkci hmotnostní jednotky masa se použije zhruba stokrát více vody než na produkci téže hmotnosti obilovin; při tom voda je již dnes strategickou surovinou a zanedlouho nastane doba, kdy se o ni povedou války!
Z celkové spotřeby fosilní energie je v zemědělství používáno asi 18 % - tak vysoké je ovšem i příslušné znečištění prostředí hlavně skleníkovými plyny. Výroba všech chemikálií, ať hnojiv nebo biocidů, zneužívaných při produkci krmiv je energeticky velmi náročná a znečištění z výroby této energie (elektřina, pohonné hmoty) je obrovské!
Vlastní produkce krmiv je rovněž energeticky velmi náročná a znečištění z výroby i této energie (elektřina, pohonné hmoty) je obrovské! Žádaná výnosnost pastvin a výnos pícnin jsou založeny až na desetinásobném snížení počtu původních druhů (z padesáti na pět!) a jejich nahrazení několika druhy „výnosnějších“ rostlin.
Velkochovy všech druhů zvířat jsou jejich obecným týráním, již i nezákonným; stejně je tomu se zcela zbytečným mučením zvířat při transportu na velké vzdálenosti (často mezikontinentálně!). To vše, včetně dopravy živočišných produktů do vzdálených míst, je dnes již jasným přežitkem minulého století!
Likvidace kejdy a ostatních „odpadů“ (většinou ovšem zemědělských druhotných surovin) z velkochovů všech druhů zvířat, jakož i doprava zvířat či produktů na velké vzdálenosti jsou mimořádně náročné na spotřebu elektrické energie a pohonných hmot a znečišťují prostředí organickými odpady (do různého stupně mineralizovanými), výfukovými plyny a otěrem z pneumatik (řád 106 tun ročně).
Hlavně kejda je největším znečišťovatelem vůbec (sumárně totiž asi 5000x převyšuje znečištění od obyvatel) a obrovské množství produkovaných dusičnanů je ohrožením kvality potravin a původcem masového znečištění podzemní vody.
Silážní šťávy, jejichž objem je sice menší, ale při úniku do podzemních a povrchových vod jsou mimořádným nebezpečím, neboť co do obsahu škodlivin jsou ještě podstatně koncentrovanější než kejda.
S únikem kejdy a agrochemikálií do prostředí souvisí i vysoká eutrofizace nejenom vody (nebezpečné sinice, hynutí méně odolných druhů rostlin a živočichů), ale i souše – mizení velkého množství druhů běžných divoce rostoucích rostlin a rozvoj několika málo druhů ruderálních plevelů.
Agrochemikálie převážně nejsou používány kvůli pěstování rostlin, leč kvůli chovu zvířat, aby se relativně levně vypěstoval dostatek krmiv. Jejich výroba je energeticky i ekonomicky velmi náročná a jejich rezidua přecházejí ve velkém kvantu do potravin, podzemních vod a celého životního prostředí.
Nejnebezpečnější z agrochemikálií jsou biocidy (látky ničící život) – akaricidy, baktericidy, fungicidy, fytoncidy, herbicidy, insekticidy, moluskocidy, pesticidy, rodenticidy, zoocidy.
Zbytky biocidů a rezidua z jejich rozkladu či reakcí fyzikálních a (bio)chemických jsou v životním prostředí mimořádně nebezpečné; působí toxicky, karcinogenně, mutagenně, teratogenně a jejich působení se sčítá, násobí, až exponenciálně zvyšuje – jsou jednoznačně jedním z hlavních původců dětských alergií a snížení přirozené obranyschopnosti (imunity) člověka.
Zpracování zbytků zavražděných zvířat, zvláště kůží (které si málo uvědomujeme), je mimořádným zatížením pro životní prostředí, vzhledem k enormní spotřebě chemikálií, převážně silně jedovatých; přitom je tato technologie dnes již zcela zbytečná, neboť použití plastů je vysoce rozvinuto a zcela vyhovující.
Intenzivní chov sladkovodních ryb rezultuje ve zničení rostlinných společenstev a – při čištění rybníků - v masivní znečištění břehů a likvidaci břehových porostů.
Intenzivní chovy vodní drůbeže znamenají zničení pobřežní, vodní a podvodní vegetace a enormní znečištění vody výkaly.
Nepřirozené chovy a vraždění ve velkém jelení a jiné lesní zvěře jsou hrubým negativním zásahem do přirozeného stavu přírody.
Produkce sýrů z mléka (s veškerými uvedenými problémy chovu dojnic) ve srovnání se stejně kvalitními sýry z rostlinných bílkovin je extrémně vysokým a zbytečným zatížením prostředí odpady a energetickou náročností.


CAUSY KLIMATICKÝCH ZMĚN:
Skleníkový efekt, celoplanetární oteplování hrozící známými katastrofickými efekty.
Tepelná úprava masa je minimálně trojnásobně energeticky náročnější, než úprava jídel bezmasých.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) OSN vydala v roce 2006 zprávu, z níž vyplývá, že nejméně 16 až 20 % celosvětové produkce plynů (což je více, než emise z resortu dopravy), způsobujících skleníkový efekt („skleníkové plyny“), tedy oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4), oxidu dusného (N2O), je emitováno ze zažívacího traktu přežvýkavců, z rozkladu výkalů, hnoje, kejdy a močůvky všech druhů hospodářských zvířat a z rozkladu minerálních hnojiv masově zneužívaných pro nadprodukci zvířecích krmiv; vodní pára – rovněž skleníkový plyn - započtena není, odhadem však skleníkový efekt ostatních plynů násobí.
9% globálně lidmi produkovaného oxidu uhličitého (CO2), 65 % oxidů dusíku (NOx) - sloučenin, které mají 296x silnější vliv na vznik skleníkového efektu, než oxid uhličitý, a 37% emisí metanu (CH4), který má 23x silnější vliv než oxid uhličitý, emitují chovy zvířat.
Kvalifikovaný odhad předpokládá, že spotřeba masa a mléka se při dnešním trendu do roku 2050 dvakrát zvýší proti spotřebě v roce 2000. Oprávněně tedy lze očekávat adekvátní nárůst produkce skleníkových plynů vzrůstajícími chovy zvířat, protože vzniku těchto plynů nelze žádným efektivním způsobem zabránit.

KATASTROFU NENÍ NUTNO ČEKAT ZÍTRA, ALE PŘIJDE!
POPSANÉ NEZODPOVĚDNÉ JEDNÁNÍ LIDSTVA, I JEHO MALÝCH SKUPIN (NAPŘ. POUČENÝCH EKOLOGŮ, A PŘESTO NEVEGETARIÁNŮ), K NÍ DOSTI SLUŠNĚ PŘISPĚJE.

ŘEŠENÍ:
SNIŽTE PODSTATNĚ SPOTŘEBU MASA, NEBO JI ÚPLNĚ ANULUJTE A STAŇTE SE VEGETARIÁNY! NEŽIJEME V DOBĚ LEDOVÉ A PROTO VRAŽDĚNÍ ZVÍŘAT, POJÍDÁNÍ MRTVOL A S TÍM SPOJENÉ NIČENÍ PLANETY TEDY NENÍ NUTNÉ – JE VĚCÍ NAŠÍ OSOBNÍ VOLBY!

TVRZENÍ 2.: VEGETARIÁN JSEM PROTO, ŽE MÁM ZDRAVÝ ROZUM!

Ing. Richard J. Barták, CSc.
rjbartak[zavináč]sxg.cz