Negativní dopady živočišné výroby na životní prostředí

Přinášíme vám překlad článku zveřejněného na webu Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

Chovy hospodářských zvířat jsou největším nebezpečím pro životní prostředí

Je potřeba tento stav co nejrychleji zlepšit

29.11.2006, Řím
Co způsobuje větší emise skleníkových plynů – chov dobytka nebo automobily?

Budete překvapeni!

Podle nové zprávy publikované Organizací pro výživu a zemědělství OSN (FAO), produkují chovy hospodářských zvířat více emisí skleníkových plynů než doprava – 18% při přepočtu na ekvivalentní množství CO2. Jsou také nejčastější příčinou poškozování půdy a znečišťování vody.

Henning Steinfeld, šéf oddělení FAO pro záležitosti chovů zvířat a jeden z hlavních autorů zprávy, k tomu řekl: „Chovy zvířat jsou v současnosti jednou z hlavních příčin závažných problémů životního prostředí. Je nutno naléhavě podniknout kroky k nápravě situace.“

Se zvyšující se prosperitou společnosti lidé konzumují každým rokem stále více masa a mléčných výrobků. Předpokládá se, že globální produkce masa vzroste více než dvojnásobně z 229 milionů tun v letech 1999/2001 na 465 milionů tun v r. 2050, produkce mléka vzroste z 580 na 1043 milionů tun.

Dopady živočišné výroby

Na celém světě se sektor živočišné výroby rozvíjí rychleji než ostatní sektory zemědělství. Zajišťuje obživu cca 1.3 miliardě lidí a produkuje okolo 40% celkového celosvětového objemu zemědělských produktů. Mnoho chudých farmářů v rozvojových zemích rovněž používá dobytek pro práci na polích a hnůj jako hnojivo pro svá pole.

Ale tento rychlý růst si vybírá příliš vysokou daň na životním prostředí. Uvádí se to ve zprávě FAO nazvané „Dopady chovů zvířat – ekologické problémy a možnosti řešení.“

„Nechceme-li zhoršovat škody na životním prostředí nad současnou úroveň, pak musí být ekologické náklady na jednotku živočišné produkce zmenšeny na polovinu.“

Pokud započítáme emise skleníkových plynů vzniklé změnami v používání půdy pro potřeby živočišné výroby, pak tento sektor produkuje 9% celkových celosvětových emisí CO2 způsobovaných lidmi. Avšak kromě toho produkuje i další, ještě více škodlivé skleníkové plyny. Živočišná výroba vytváří 65% z celkového celosvětového objemu emisí oxidů dusíku, přičemž tyto plyny mají 296x silnější vliv na skleníkový efekt, než CO2. Většina těchto plynů se uvolňuje z hnoje.

Chovy zvířat jsou rovněž příčinou 37% z celkového objemu emisí metanu, jež způsobují lidské aktivity. Tento plyn má 23x silnější vliv na klima než CO2. Je vytvářen hlavně trávicími procesy přežvýkavců. Dále produkuje živočišná výroba 64% z celkového objemu celosvětových emisí čpavku, který zásadním způsobem zapříčiňuje vznik kyselých dešťů.

Živočišná výroba nyní používá celých 30% z celkové plochy pevnin, většinu této plochy zabírají stálé pastviny, ale toto číslo zahrnuje rovněž cca 33% z celosvětové plochy orné půdy – tato plocha se využívá pro pěstování krmiva. Protože se kvůli získání nových pastvin kácí lesy, je živočišná výroba hlavní příčinou úbytku lesů, především v Latinské Americe. Např. v oblasti Amazonie bylo 70% z celkově vykácené plochy přeměněno na pastviny.

Půda a voda

Stáda zvířat rovněž způsobují rozsáhlé poškozování půdy. Cca 20% pastvin je zásadně poškozeno přílišným vypásáním, zhutněním a erozí. Toto číslo je mnohem vyšší v oblastech s nedostatkem srážek, kde dochází k přeměně pastvin na pouště především kvůli špatnému celkovému řízení sektoru živočišné výroby.

Živočišná výroba rovněž patří mezi ty oblasti lidské činnosti, které nejvíce poškozují stále ubývající zdroje vody – způsobuje kromě jiného znečištění vody, přemnožení vodních řas a poškozování korálových útesů. Hlavní příčinou znečištění jsou výkaly zvířat, antibiotika a hormony (přidávané do krmiva), chemikálie z koželužen, umělá hnojiva a pesticidy používané při pěstování krmiva. Přílišné vypásání pastvin narušuje cirkulaci vody, čímž se snižují zásoby povrchové i podzemní vody. Další velké množství vody je použito pro produkci krmiva.

Chovy zvířat jsou také považovány za hlavní příčinu znečištění Jihočínského moře sloučeninami dusíku a fosforu, což zapříčiňuje masivní poškození mořských ekosystémů.

Zvířata chovaná kvůli masu a mléku nyní tvoří cca 20% veškerého objemu pozemské fauny. Přítomnost hospodářských zvířat na rozsáhlých plochách země a jejich požadavky na krmení také přispívají ke ztrátě biodiversity. Chovy zvířat jsou příčinou toho, že je vážně narušeno 15 z celkem 24 důležitých prvků ekosystémů.

Jak zlepšit současný stav

Zpráva, která byla vypracována s podporou organizace LEAD (Ekologická a rozvojová iniciativa pro živočišnou výrobu) doporučuje nebrat tyto škody na životním prostředí na lehkou váhu a navrhuje řadu cest, jak zlepšit situaci:

Co se týče poškozování půdy, navrhuje kontrolovat využívání pastvin a odstranit překážky pro jejich správné využití, používat metody konzervace půdy a v souladu s tzv. metodou „silvopastoralismu“ vysadit na pastvinách vhodné stromy pro zlepšení jejich stability, regulovat vypásání oblastí citlivých na úbytek rostlin, vypracovat systém finančních příspěvků na obnovu pastvin.

Atmosféra a klima – zvýšit efektivitu produkce krmiva pro zvířata, zlepšit stravu zvířat, aby se snížil objem fermentace a tím pádem i produkce metanu, budovat stanice na produkci bioplynu, které by umožnily recyklovat hnůj.

Voda – zlepšit efektivitu zavlažovacích systémů, zavést ceny vody odrážející všechny skutečné náklady, zavést daně, které by odradily chovatele od soustřeďování velkých stád blízko měst.

Tyto a související otázky jsou předmětem diskuse mezi FAO a jeho partnery. Diskutují se také otázky zdravotní, protože nemoci zvířat se stále častěji přenášejí na lidi. V neposlední řadě se také řeší další problém - rychlý růst sektoru živočišné výroby vytlačuje z trhu malé chovatele.

Autor textu: Christopher Matthews, zástupce FAO pro styk s médii


Poznámka České vegetariánské společnosti: Tato zpráva jednoznačně ukazuje, jak negativní vliv na zdraví planety Země má strava s vysokým podílem masa a mléčných výrobků, která je dnes běžná v tzv. rozvinutém světě. Připočteme-li k tomu její negativní dopad na zdraví samotných lidí, pak každý rozumně uvažující člověk, nezatížený předsudky, musí nutně dospět k závěru, že konzumace masa není do budoucna udržitelná. Jediným východiskem z této krize je přechod na vegetariánskou stravu.

Nestor českého ekologického zemědělství, Ing. Richard J. Barták, CSc., který je vegetariánem více než 40 let a je i členem vedení České vegetariánské společnosti již mnoho let prohlašuje:

„Kdo mluví o ekologii a není vegan nebo aspoň vegetarián, ten nemluví vážně, ale kecá. Chceme-li si nárokovati zdravý rozum, nemáme vyhnutí – musíme být vegetariány.“