Již několik dní mi v hlavě ležela otázka, zda byl Jára Cimrman vegetarián.
Sám jsem přes osm let vegetariánem a uvědomuji si přínos tohoto stravovacího stylu z hlediska zdravotního, etického, ekologického, sociálního i duchovního. Když jsem si navíc uvědomil, že vegetariánství nebylo zanedbatelným hnutím na konci 19. století a počátku 20. století, tak se pro mně téměř noční můrou stala představa, že by jeden z největších Čechů, který právě žil v této době, jedl maso.
Pokud velikáni tehdejší doby jako byl Lev Nikolajevič Tostoj, George Bernad Shaw a v Praze žijící Franz Kafka byli vegetariány a jiní velikáni jako Thomas Alva Edison, Albert Schweitzer měli při nejmenším k vegetariánství hodně blízko, jak by mohl tehdejší český velikán Jára Cimrman, který se výše jmenovaným při nejmenším vyrovnal, zůstat masožravým člověkem a nadále pojídat maso mrtvých zvířat?
Což necítil soucit s těmito němými, bezbrannými tvory? Což se neznal s Tolstým, Schweitzerem, Shawem, Edisonem či Kafkou?
Když jsem se dozvěděl, že známý cimrmanolog Zdeněk Svěrák bude odpovídat na otázky čtenářů on-line na serveru Aktuálně.cz 5. října 2007, zajásal jsem a ihned této příležitosti využil. Položil jsem následující dotaz:
Pane Svěráku, jsem vegetarián, a proto se chci zeptat na záležitost, o které jsem zatím neslyšel. Nebyl Jára Cimrman také vegetarián? U takového velikána si nedovedu představit jinou volbu! Nebyl v kontaktu s významnými vegetariány té doby, jako byli např. Franz Kafka, L. N. Tolstoj, G. B. Shaw?
Dostalo se mi této odpovědi:
Je to neprobádaná oblast. O jeho jídelníčku se nic nezachovalo, jenom zpráva, že snědl husu s biskupem. Nevíme ovšem, zda je míněn zadní konec husy, nebo církevní hodnostář.
Vše si můžete ověřit na
http://aktualne.centrum.cz/kultura/umeni/clanek.phtml?id=510048.
Musím přiznat, že se nedokážu smířit s představou masožravého českého génia Járy Cimrmana. Skutečnost, že tato oblast je zatím neprobádaná mi dává naději, ale jediná zpráva o Cimrmanově jídelníčku mi tuto naději zase bere. Jak odpověď naznačuje, Cimrman možná nejedl jen husu, tedy zvíře, ale možná i církevního hodnostáře, tedy člověka. Že by byl dokonce lidožroutem? Ach ne, to snad není možné! To snad nemůže být pravda!
Jedinou útěchou mi je, že interpretace této zatím jediné historické zprávy není jednoznačná. Víme skutečně, co tehdy znamenal termín „husa s biskupem“? Neoznačoval např. nějakou vegetariánskou specialitu, jejíž zvláštnost právě stála za historické zaznamenání? Nebyla to např. náhražka masitého pokrmu na bázi fazolí či hrachu (tehdy se sója patrně neužívala tak hojně jako dnes)?
Vegetariánství Járy Cimrmana bylo v jeho době možná považováno za tak samozřejmou a jasnou věc, že každému přišlo směšné a zbytečné tuto skutečnost někde zaznamenávat.
Jsem přesvědčen, že otázka Cirmanova vegetariánství je klíčová. A proto je třeba dalšího bádání. Vždyť není lhostejné, zda náš velikán Jára Cimrman cítil soucit se zvířaty a nejedl je anebo zda necítil soucit dokonce ani s církevními hodnostáři a jedl je! Toť vskutku otázka po smyslu českých dějin!
Dozvím-li se něco více, jistě vás budu informovat.
Ing. Jiří Kulhavý, DiS., 8. 10. 2007
| Autor: administrator |
Vydáno dne 12. 10. 2007 | 14172 přečtení |
Počet komentářů: 2593 |
Přidat komentář |