S Janem Müllerem v ringu

Že jsou vegetariáni hubení, slabí a fyzickou zátěž by vůbec nevydrželi, to stále ještě slyšíme dost často.

Jeden z těch, kdo boří tyto mýty a pomáhá tak propagaci ve-getariánství je devětadvacetiletý Jan Müller, brněnský mistr světa v thajském boxu, jednom z nejtvrdších sportů. Měří dva metry, váží 110 kilo. Vegetariánem je od svých 14 let.

První rozhovor jsme spolu dělali před třemi lety pro stránky www.zvirevtisni.cz. To jsi se právě stal mistrem republiky. Jaké trofeje jsi získal od té doby? A co považuješ za svůj největší úspěch ve sportovní kariéře?

Mistrovství republiky jsem vyhrál před třemi lety a byl to tehdy docela šok, hlavně pro mě. Byl jsem totiž v té době vlastně začátečník, měl jsem za sebou jen pár amatérských zápasů a thaibox jsem dělal asi rok a půl, což je fakt hodně málo.
Když tehdy přišla pro mě docela překvapivá možnost utkat se ve velké pyramidě se zkušenými profifightery jako je Kracík a spol., říkal jsem si, že určitě dostanu v prvním zápase strašně po hubě a půjdu s brekem domů. To se ale nestalo a já pyramidu nějak záhadně vyhrál, když jsem všechny soupeře knockoutoval před limitem. Půl roku poté přišla nominace na Mistrovství světa do Antverp v Belgii, kde se taky zadařilo a já vyhrál, což je asi takový vnější největší úspěch. Pro mě je však asi nejcennější trofej z loňského roku, kdy jsem v thajském Bangkoku vyhrál Královský pohár.
Na Thajsko vzpomínám strašně rád, byla to pro mě úžasná zkušenost. Kromě toho mám ještě nějaké další tituly, jako je Mezinárodní mistrovství Německa apod. Mnohem cennější než všechny trofeje jsou pro mě ale zkušenosti a poznání, které jsem díky thaiboxu získal. V ringu a někdy i při tréninku si totiž člověk občas sáhne až na dno, je to taková hloubková sonda do vlastní psychiky.
I když to někomu může připadat absurdní, thaibox mě vnitřně strašně moc obohacuje, není to žádné tupé kopání se do hlavy, jak to možná divákovi na první pohled připadá.

Od kdy tedy nejíš maso a jaké jsou tvoje důvody pro vegetariánství?

Maso nejím od začátku střední školy, tedy nějakých patnáct, šestnáct let. Důvody jsou pro mě výhradně etické; zjednodušeně řečeno nechci, aby kvůli mě trpěla a byla zabíjena zvířata. Zpočátku jsem byl hodně radikální a snažil se o tom přesvědčovat všechny kolem, ale postupem času mi došlo, že vegetariánství "z donucení" asi nemá význam a je potřeba, aby k tomu došel každý sám a zcela dobrovolně. Takže když se mě někdo zeptá, proč maso nejím, v klidu mu to vysvětlím, ale do nějakých divokých hádek a přesvědčování se už nepouštím. Mám ale v tomhle obrovskou výhodu, že když mi někdo začne tvrdit takové ty obecně rozšířené bludy o zdravotních komplikacích apod., už jen má výška, váha a sportovní výsledky mu vezmou tyhle argumenty z pusy.


Mnoho lidí napadne, jak jde dohromady vegetariánství a agresivní sport...

Je pravda, že s tímhle se setkávám poměrně často. Hlavní rozdíl vidím v tom, že do zápasu v ringu jde každý dobrovolně, zatímco zabíjení a týrání zvířat je proti jejich vůli. Se soupeřem k sobě chováme úctu a respekt, v thaiboxu je mnohem méně záludností než ve sportech jako je fotbal, hokej apod. V ringu nejde o to soupeře zbít, ale zjistit, kdo je rychlejší, tvrdší, přesnější...
Samozřejmě bez určité dávky agresivity to nejde, ale zdravá agrese je přítomna skoro v každém člověku. V minulosti nám dávala schopnost přežít a i když dnes se na ni díváme spíš jako nežádoucí archaismus, já považuji za lepší se jí postavit čelem a vybít si ji v ringu a na tréninku, než nosit agresivitu v sobě a ventilovat ji třeba někde po hospodách, nebo v horším případě doma.

Jak se na vegetariánství dívá tvůj trenér a kolegové z thaiboxu?

Musím říct, že všichni to bez problému vzali a respektují to. Občas na tohle téma samozřejmě vtipkují (to zná asi každý vegetarián) a vždycky jednou za čas máme na tohle téma s trenérem trochu vážnější debatu - ale spíš filozoficko-etickou, než že by mě přesvědčoval k jedení masa -ale jinak to moc neřešíme. Naštěstí doba už trochu pokročila, takže jak mi před patnácti lety všichni prorokovali brzkou smrt hlady, nedostatkem vitamínů a bůhví čeho ještě, dneska už je vegetariánství brané jako něco vcelku normálního.

Víš o nějakých dalších vegetariánech v ringu? A jak je to na mezinárodní thaiboxové scéně?

Třeba v Thajsku je strava některých boxerů skoro výhradně vegetariánská, ale tam je to dáno i jinou kulturou a zvyky. U nás v Muay thai klubu Brno jsme také měli jednoho thai-boxera - vegetariána i když v nižší váze. Znám dalších pár lidí, kteří ale trénují spíš rekreačně a maso nejedí. V cizině vegetariánství mezi thaiboxery moc rozšířené není, třeba na mistrovství světa na mě při hotelových snídaních a večeřích všichni docela vyjeveně koukali, když jsem tam jedl jen rýži se zeleninou. Ovšem moji soupeři cpoucí se bifteky se pak v ringu divili ještě víc.

A jak se s tím že nejíš maso vyrovnala tvoje přítelkyně, rodina a přátelé?

"Přítelkyně to bere úplně v pohodě, nedělá jí žádný problém vařit vegeta riánsky, i když sama maso jí. Mě třeba vaření hodně baví a zatím jí všechny mé vegetariánské lahůdky kupodivu chutnaly. Rodiče se na to zpočátku moc netvářili, ale to bylo hodně dobou, tehdy bylo vegetariánství brané bezmála jako úchylka. Třeba máma se postupem času ale začala hodně zajímat o ekologii, gender apod. dokonce dělala u sebe v knihovně, kde pracuje jako vedoucí pobočky, spousty ekologických besed mimo jiné i o vegetariánství.

Předpokládám, že zrovna z tebe si asi nikdo kvůli tomu že jsi vegetarián neutahuje, nebo někdy ano?

No jasně že taky, i když se jedná výhradně o dobromyslné vtípky. Ale dělají to spíš lidi, co mě znají a ví, že se nenaštvu a nebudu je chtít kvůli tomu nakopat do zadku. Že by někdo cizí trousil nějaké vtipné poznámky na téma mého vegetariánství, to se mi věru ještě nestalo."

Není to trochu tak, že se hodně lidí spíš vymlouvá, že by bez masa nemohli sportovat? Taková omluva pro slabochy že bez masa to nejde?

To je hodně častý jev a rozhodně nejen u sportovců. V podstatě pokaždé, když na tohle téma přijde řeč, tak se najde někdo, kdo mi zarytě tvrdí, že on by klidně maso jíst přestal ale nemůže, protože by byl strašně slabý a nemocný. Když mi tohle tvrdí nějaký padesátikilový třasořitka, tak mě to pokaždé velmi pobaví.

A teď otázka, co asi padá často: "kde bereš dostatek bílkovin a dalších látek když nejíš maso?"

Je to vcelku jednoduché: ze všeho ostatního. Dlouholetou praxí mohu potvrdit, že v mase není obsaženo nic, co by při nějaké rozumné vegetariánské stravě člověk nemohl bez problémů získat i odjinud. Zvláště v dnešní době, kdy je nabídka produktů pro vegetariány opravdu hodně široká. Stačí si jen zajít do nejbližší zdravé výživy a nakoupit kvanta sojového masa, vegetariánských párků, různých pomazánek, salátů atd. Navíc vše už je tak ochucené, že maso opravdu nebude nikomu chybět. Když si vzpomenu na dobu kdy jsem začínal, je to opravdu nesrovnatelné. No a když by někdo měl obzvláštní strach, že mu něco bude chybět, není problém si v kdejakém sportovním obchodě sehnat např. sojové proteiny apod.

Jaká jsou tvoje oblíbená jídla?

Tak to bude těžké něco vybrat, výborných jídel je spousta. Asi nejvíc jsem si v poslední době oblíbil těstoviny (makaróny) s olivami, sojovým masem a zeleninou. Je to docela rychlé jídlo, které hodně zasytí. Pak mám hodně rád věci z rýže no a kapitola sama o sobě jsou různé saláty, které se dají neustále obměňovat a člověk se jich nikdy nepřejí.

Nejsi znám jen jako vegetarián, ale tvoje kapela Tisíc let od ráje často hraje na různých akcích na podporu práv zvířat, jak jste se k tomu dostali?

Je to docela přirozené, jelikož hrajeme hudbu (doom/black s příměsí hard core), kterou poslouchají lidé, kteří se o podobné věci zajímají. Třeba naše první CD bylo vyloženě textově angažované směrem k právům zvířat a ekologii. Na druhém (jmenuje se Gaia) je ten vztah už spíš niterný a takový temnější, je to spíš zachycení touhy po úniku z tohoto odcizeného světa k temným lesům, kde zní vytí vlků a měsíc tam šeptá... Hudba je pro mě skvělý prostředek relaxace a možnost vyjádřit emoce, které bych jinak jen těžko zachytil."

Máš nějaké tipy co bys poradil začínajícím vegetariánům, co jsi například z počátku nedělal ve stravování nejlíp?

"Já jsem na začátku dělal špatně asi úplně všechno, ale to bylo hodně dáno tehdejšími možnostmi. Takže bych jim poradil, hlavně aby byla jejich bezmasá strava co nejpestřejší, aby se nebáli experimentovat, zkoušeli, co jim nejvíc vyhovuje a časem pak sami zjistí, že obejít se bez masa není vůbec žádný problém a je spousta jídel, která můžou být nejen zdravá a bez utrpení, ale i výborná.

A jaké máš přání do budoucna?

"Asi abych měl i nadále dost síly plnit si svoje sny, což se mi zatím nějak záhadně docela daří.

-js-