Scarlett Thomas : Nedělní oběd již nebude to, co býval

Časopis Vegetarián-Vegan
Vepř, pes a tříleté dítě jsou obdařeni zhruba stejnou mírou inteligence. Vědecky bylo též prokázáno, že každý z těchto tvorů je schopen prožívat radost a pociťovat bolest.

Stěží některý z nich cítí jakoukoliv odpovědnost vůči společnosti (nicméně věřím, že vepři a psi zachránili daleko víc lidí než tříleté děti). Který z nich má "práva"?

Dítě samozřejmě práva má, protože je to člověk. Dle obecného zvyku těm dalším dvěma tvorům však žádná práva přisuzována nejsou. Psi jsou v některých zemích chráněni platnými zákony: například ve Velké Británii je nesmíte péct na rožni či vařit je zaživa. Vepři však můžete udělat cokoliv vás napadne. Můžete, tak jak je to zcela běžné v zemědělském průmyslu, zavřít březí prasnici do klece sotva větší než její tělo, svázat ji řetězem kolem krku či břicha, odepřít jí jakýkoliv pohyb, možnost se alespoň otočit, očistit nebo si opatřit potravu. A vepři se tak rádi hrabou v zemi! V pekle moderních farem ovšem žádná zemina není. Pouze beton a kovové mříže.

Paul McCartney kdysi řekl, že kdyby jatka měla skleněné zdi, všichni bychom byli vegetariáni. Nová kniha Petera Singera (jde o přepracované vydání jeho knihy "In Defence of Animals" [Na ochranu zvířat], která letos vyšla ve Velké Británii a jejímž je Singer editorem - pozn. překladatele) je důkazem jeho neustálého a tolik důležitého snažení tyto zdi, kousek po kousku, zprůhlednit. Jednotlivé kapitoly této knihy jsou nám novou připomínkou holocaustu zvířat trpících ve velkochovech a v laboratořích; holocaustu, který většina lidí ignoruje ne proto, že by lidé byli špatní, ale protože zločiny, které na zvířatech pácháme, jsou nad naše chápání.

Jak snadné je věřit, že jen pouhá hrstka obzvláště sadistických farmářů se dopouští ukrutností na zvířatech, nebo že váš vepřový řízek nemá nic společného s cítícím tvorem, který přišel na svět s touhou si hrát, válet se v blátě a cítit slunce na svém hřbetě, a jehož ubohý život naplněný trýzněním a bolestí skončil výkřikem zoufalství (jestli si myslíte, že ti pouze po zisku toužící kati uvnitř agrobyznysu se starají o to, aby zvířata před porážkou byla omráčena, pak si opravdu musíte tuto knihu přečíst). Je snadnější žít v takové víře, protože "přijetí skutečné pravdy" by vás jinak mohlo připravit o rozum. Může vás však povzbudit ke statečným a laskavým činům, tak jak to bylo u všech, kteří k této knize svým dílem přispěli.

Lidé, kteří zvířatům přiznávají schopnost radovat se ze života a vyhýbat se bolesti, jsou často obviňováni ze sentimentálnosti a podléhání falešným či povrchním citům. Nejde tu však o sentimentálnost, jsou to vědecky doložená pozorování.

Sentimentálností je, když svému dítěti předčítáte "roztomilé" příběhy ze života na hospodářském dvoře nebo když mu koupíte k mazlení hračky zvířat, která byla krutě zabita pro řízky a párky právě snědené k večeři. Sentimentálností je pěstování kultury, v níž cukroví ve tvaru zvířat obsahuje rozemleté zbytky těchto tvorů, a v níž je možné zajít k McDonaldům na "Happy" jídlo hned po shlédnutí filmu jako Madagascar, Prasátko Babe nebo Slepičí úlet. Sentimentální je tvrzení, že to, co se děje na farmách je tradiční a zdravé, a že když nerozumíme tajuplnému způsobu života venkovského lidu, měli bychom se raději starat o jiné věci. Je to sentimentálnost, co zabraňuje obyčejným, slušným lidem se poučit o obsahu jejich nedělního oběda, kterého se z důvodu tradice nechtějí zříct; jen ti zpropadení zastánci práv zvířat nám to všechno kazí tím svým povídáním o tom, jak jsou zvířata zaživa stahována z kůže a utápěna ve vlastních výkalech.

Otroci byli pokládáni za "zvířata". Hitler nazýval Židy zvířaty. Skutečně, jakmile se jednou rozhodnete nazvat někoho "zvířetem", můžete s ním dělat cokoliv chcete; až do té doby, než se najde dostatek lidí, kteří řeknou, že je to tak špatně. Tato kniha nám připomíná, že humanizmus v jakékoliv formě musí respektovat všechny cítící tvory, a že společnost, která produkuje dělníky netečné k nářku zabíjených tvorů (někteří z nich jsou natolik odlidštění, že jsou schopni pohlavně zneužívat i mrtvá nebo umírající zvířata), a která též vytváří lidi, kterým nevadí odvrátit zrak a přitom s chutí užívat výdobytků celého tohoto systému, je společností nejen krutou a naivní, ale též zralou pro další lidský holocaust.

The Independent, Londýn; 16. října 2005.
Přeložil Jan Čejka, Michigan, USA.

Dr. Jan Čejka je významným obhájcem práv zvířat a propagátorem vegetariánství. Recenzi na novou Knihu Petera Singera přetiskujeme s laskavým svolením The Independent jako ukázku novinářské práce, která je v českých médiích bohužel velmi vzácná. Zajímavé také je, že zatímco britský the Independent je spíše konzervativní deník, v Česku jsou práva zvířat stále mylně považována jen za oblast vhodnou leda tak pro pár ekologických blouznivců.

[Akt. známka: 2,71 / Počet hlasů: 14] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 09. 01. 2007 | 11730 přečtení | Počet komentářů: 1785 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Reklama
Nesmyslné antikampaně
Veganská strava je zdravá a bezpečná i pro malé děti - zneužití případu úmrtí dětěte ke kritice veganství

I děti mohou být vegany - výhrady k reportáži ČT

Vegetariánství škodí dětem? - shrnutí kausy hrůzostrašných článků v českém tisku
Naši sponzoři
Doporučujeme !
Internetová verze filmu "Vykořisťování Země" s českými titulky - jak konzumace masa škodí planetě Zemi, komentář čte sir Paul McCartney.
Nepřehlédněte
Nabízíme

Důvody proč
být vegetariány
Pravda o mase

filmy americké organizace PeTA s českými titulky na CD-ROM
Reklama
Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!

Tento web je vytvořen v phpRS