Lékaři, učitelé, příbuzní a známí občas mají strach, když se rodiče rozhodnou živit své dítě
vegetariánsky. Je tento názor oprávněný?
Pramenem těchto obav je neinformovanost a přístup médií, která upozorňují na příklady, kdy si
vegetariáni, nebo příznivci jiného alternativního výživového stylu, přivodili zdravotní potíže
vlastní nevědomostí. Přitom ovšem úplně opomíjejí, že tento problém se zdaleka netýká jen vegetariánů
a že navíc i mezi nimi je většina lidí zcela zdravých. Proto uvádíme několik bodů o dětském
vegetariánství:
1) Růst dětí.
Děti konzumující vegetariánskou nebo vegan-skou stravu se vyvíjejí normálně. Jejich růst je v
určitém období trochu pomalejší, ale plynulejší a dosahují normální výšky. V dnešní době není
problémem podvýživa, ale obezita, která je při vegetariánském způsobu stravování méně častá než
při konvenční stravě.
2) Živočišné bílkoviny
Dítě potřebuje během kojeneckého věku bílkoviny mateřského mléka. Je-li dítě běžnou dobu, to je
asi půl roku až jeden rok normálně kojeno, pak po ukončení kojení neexistuje žádný důvod pro
nutnost konzumace živočišných bílkovin. Správně složená rostlinná strava poskytuje dostatek
bílkovin i esenciálních aminokyselin, které jsou nezbytnou složkou potravy.
Problémem je spíš nepružnost českých předpisů. Doporučená denní dávka bílkovin pro děti
od 4 do 6 let je v ČR stanovena na 66g denně, zatímco v Německu na základě novějších výzkumů
doporučují pro takto staré děti 21 g, ve Velké Británii 20 g a v USA 24 g, tedy zhruba třetinu.
Nadbytečný příjem bílkovin -množství nad 2g na kg hmotnosti dítěte, což v této věkové kategorii
znamená množství cca 36g denně - je považován za spíše škodlivý.
3) Fyzická zdatnost
Rostlinná strava obsahuje velké množství škrobů, které jsou pro organismus výhodným zdrojem energie.
Naopak živočišná strava má větší obsah bílkovin a tuků a jejich spalování při fyzické zátěži není
tak výhodné. Řada sportovců využívá výhod vegetariánské stravy, aby dosáhli lepších sportovních
výsledků. Vegetariánem je po vzoru svých rodičů i úspěšný český juniorský reprezentant v cyklistice
Jan Kunta, který v roce 2001 obsadil 3. místo na mistrovství světa juniorů v cyklokrosu.
4) Náhrady masa
V době přechodu na vegetariánskou stravu se doporučuje konzumovat sójové a obilné bílkovinné
koncentráty, které vytvářejí optickou a chuťovou náhradu masa. Podobně se dají využít polotovary
jako tofu, Klaso, Robi, seitan, sojové plátky a kostky. Správně složená vegetariánská strava
založená na obilovinách, zelenině, ovoci a luštěninách však poskytuje dostatek živin a žádná
specifická náhrada masa není nutná.
5) Příjem železa.
Správný přísun železa je pro dítě důležitý. Nedostatek železa v dětské stravě může způsobit
chudokrevnost, jeho nadbytek zvyšuje riziko cévní aterosklerozy. Chudokrevnost z nedostatku
železa je poměrně častý zdravotní problém a není pravdou, že by se mezi vegetariány vyskytovala
častěji než mezi nevegetariány. Podle jejích příčin, za kterými nemusí být zrovna nesprávné
travování, se stanovuje léčba, která je stejná u vegetariánských i nevegetariánských dětí.
6) Pevnost kostí
Zlomeniny velkých kostí jsou častým problémem spíš v zemích s vysokou konzumací masa. Živočišné
bílkoviny obsažené hlavně v mase totiž negativně ovlivňují hospodaření organismu s vápníkem.
Vegetariáni by si ale také měli hlídat přísun některých živin, které jsou v lidské výživě obecně
nedostatkové. Je to především: Jód, jehož výborným zdrojem jsou mořské řasy, jodidovaná kuchyňská
sůl, potravní doplňky (např. Jodamin) a některé minerální vody, pro laktovegetariány také mléčné
výrobky.
Hořčík najdete v celozrnných obilovinách, luštěninách i běžné zelenině. Jeho
nedostatek hrozí vegetariánům méně než nevegetariánům.
Nutné je dbát na příjem vitaminu B12.
Laktovegetariáni ho konzumují v mléčných výrobcích, vegani by měli do svého jídelníčku zařadit
potraviny obohacené vitaminem B12, například některé cereální výrobky.
MUDr. Zbyněk Luňáček
| Autor: administrator |
Vydáno dne 05. 01. 2007 | 16190 přečtení |
Počet komentářů: 718 |
Přidat komentář |