Emerich Rath – významný představitel evropského vegetariánského hnutí

Historie vegetariánství
16. března 2004 byl Českým klubem pro Fair Play oceněn významný český sportovec Emerich Rath. Jeho životní osud je velmi zajímavý.

Celkem získal Emerich Rath přes 500 vítězství v široké škále sportů, zejména úspěšný byl ve vytrvalostních sportech, boxu, cyklistice, vodních sportech. Zúčastnil se dvakrát Olympijských her (1908, 1912). Měl obchod se sportovními a tábornickými potřebami, podporoval sportovce, vyvíjel nové sportovní náčiní, u své chaty vybudoval sportovní hřiště. Za druhé světové války zachránil život Borisi Efenbergerovi, kterého skryl před nacisty ve skladě svého obchodu. Komunisté mu jeho obchod ukradli a Ratha uvěznili na jeden rok za „propagaci západního stylu života“. Pak se musel živit jako metař a pomocník na stavbách. Aktivně sportoval až do konce života. I ve svých 70 letech uběhl známý desetikilometrový závod Běchovice - Praha za méně než hodinu. Jeden čas žil jako bezdomovec v Broumově, ale byl policií odvezen do domova důchodců, kde po několika měsících, 20. prosince 1962, zemřel.

I když je dnes téměř neznámý, s jednou události je přece jen občas připomenut. V březnu 1913 se v Krkonoších konal tragický lyžařský závod, při kterém zahynuli sportovci Bohumil Hanč a Václav Vrbata. Závod se konal za velmi obtížných podmínek, velkého mrazu, větru a sněhové bouře. Většina závodníků vzdala a Hanč byl pohřešován. Noviny tehdy psaly: V boudě sedí v teple 16 lyžařů a ti nečiní na ochranu ubohého Hanče, zápasícího o život, zhola nic. Toliko šlechetný Em. Rath a pak Ing. Fischer a K. Jarolímek se pouštějí za Hančem, což za daných okolností bylo přímo šílenstvím. Skutečně, Rathův výkon byl opravdu nadlidský, sám vzdal závod pro velice bolestivé odřeniny nohou, nicméně pro záchranu svého kamaráda udělal maximum. Po dvou kilometrech náročné jízdy jej najde, půl kilometru nese bezvládného Hanče hlubokým sněhem, ale vidí, že takto by se do tepla živí nedostali. Vrací se tedy pro své lyže a vyrazí v bouři zpět na Labskou boudu pro záchrannou skupinu.Určí Hančovu polohu a pak padne vysílením. Záchranné výpravě se ale Hanče zachránit nepodařilo a Rath si často vyčítal, že selhal, i když pro jeho záchranu udělal více než kdokoli jiný Emerich Rath byl ale ve své době znám nejen jako sportovec, ale i jako významný evropský přestavitel vegetariánů mezi sportovci.

Rath (nar. 1883) se stal vegetariánem z etických důvodu již velmi mladý v roce 1899. Nechtěl, aby se pro jeho stravu zabíjela zvířata, Rath sám k tomu v roce 1906 ve své knize říká : „Od šestnácti žiji zcela vegetariánsky a na základě svých zkušeností mohu říci, že rozumná bezmasá strava zcela splňuje požadavky fyzicky činného člověka na výkonnost a výdrž. Zdravotní výhody čisté stravy - a tou je pro mě z ethických a fyziologických důvodů vegetariánství - je též nutno ocenit. Snažím se o střídmost v jídle, samozřejmě jsem též nekuřákem a abstinentem“. Uvádí jako svou stravu hlavně ovoce, chléb, zeleninu, ořechy, během svých slavných dálkových pochodů byl známý tím, že doplňoval energii mandlemi, rozinkami a vinným moštem.

Jeho přesvědčení bylo opravdu silné, vegetariánem zůstal až do konce svého nesnadného života, dokonce i za první světové války na východní frontě a později v Alpách se bez masa obešel, stejně jako za druhé světové války i za svého věznění komunisty. V této souvislosti vypadají stesky některých lidí, že být vegetariánem je těžké, jako plané výmluvy. Byl v kontaktu i s Mezinárodní vegetariánskou unií, jejíž sjezdy vždy podpořil alespoň dopisem či pozdravem (dle záznamů Mezinárodní vegetariánské unie již v roce 1910) a také se stal členem londýnského Vegetarian Cycling and Athletic Club, prvního vegetariánského sportovního klubu, jehož členové tehdy šli od vítězství k vítězství.

Vegetariánské knihy a časopisy jej úplně obdivovaly, nejen Evropě, ale je slavný i ve Spojených státech. V roce 1911 o něm píše J.L Buttner v knize Fleshless Diet vydané v New Yorku. Rath sám nikdy neopomněl po vítězném závodě informovat novináře že je vegetarián a že maso pro vysoké výkony nemusí být nutné, naopak. Též sportovní kruhy často zmiňovaly jeho životní styl, v časopise Mezinárodního Olympijského výboru z roku 1941 se píše: mezi vítěznými vegetariány si vzpomínám na výjimečného vytrvalostního chodce, vítěze nespočetných pochodů se zátěží, dálkových běhů na lyžích, veslařských závodů Emericha Ratha. Rozhodně nebyl hubený, jako to často u vegetariánů bývá. Naopak je silný a atletický a má zvlášť silné kosti a ohromně vyvinutou muskulaturu, opravdový Herkules. Směřuje k asketické formě života, která prokázala účinnost i v jeho padesáti letech a i dnes mu umožňuje dosáhnout náročných výkonů.

Než se stal vegetariánem a začal sportovat byl velmi hubený a slabý. Později díky své mohutné postavě byl často nazýván „obrem“ čí „Herkulem“, pózoval jako model pro knihu o posilování a dokonce se úspěšně umístil v soutěži krásy, kterou vyhlásil berlínský sochař, profesor Begas. Díky svým fyzickým schopnostem a osobní obětavosti zachránil v horách několik lidí. Byl jeden z prvních otužilců, již začátkem 20.století přeplavával v zimě Vltavu.

Rath vyvracel dodnes rozšířené předsudky, že vegetariáni jsou slabí a nevýkonní a poukazoval na to, co se ukázalo až později s rozvojem výzkumu v oblasti výživy a sportu - že vegetariánství může být zejména pro vytrvalostní sporty přínosné.

Komunistický režim jej připravil nejen o majetek, práci a svobodu, ale také se snažil zamazat po něm všechny stopy. Jeho slavné sportovní úspěchy byly zapomenuty a nahrazeny sportovci pro režim vhodnými. Známý zůstal jen v zahraničí, mezi sportovci ale také mezi vegetariány. V knize prof. Stolzenbergera je Rath označen za jednoho z nejvýznamnějších vegetariánů - sportovců všech dob. Loni o něm v Německu vyšlo několik článků ve sportovních časopisech ale až v poslední době se u nás Rath dočkal rehabilitace. V Broumově má pamětní desku, vyšel o něm pěkný článek v Reflexu (č.31, 2004) a byl oceněn cenou Fair Play. Emerich Rath právem patří mezi takové vynikající sportovce - vegetariány jakými byli - či jsou - Paavo Nurmi, Carl Lewis, Billie Jean King a další, nebo současný český mistr ultramaratonů Jaroslav Kocourek či mistr světa v thajském boxu Jan Müller.


Prameny:

Emerich Rath - Der Gepäckmarsch über 50 Kilometer und warum ich siegte, 1906.
Wilhelm Kaiser - Das Gehen und der Gehsport, 1907. čas. Leichtathletik, č 15, 1955.
Günther Stolzenberg - Medizin zwischen Heil und Unheil, 1976. Bob Hurikán - Dějiny Trampingu, 1990.
Miroslav Rampa - Drama na zlatém návrší.
Ivan Makásek - Poselství Svatojánských proudů, 2001.
http://www.ivu.org/history/europe20a/rath.html
http://vegetarierbund.de/nv/dv/_Sporthoechstleistung_und_ Vegetarismus,_Guenther_Stolzenberg.htm
Tomáš Hnyk, Jaroslav Marek – První lyžař na Broumovsku, 2003,
http://www.broumovsko.info/broumovsko/er/index.html
Jürgen Kollosche - Emmerich Rath, ein deutscher Athlet unter Tschechen, DGLD Bulletin 36/2003.

Připravil: Jan Šťastný
(IVU Supporter)

[Akt. známka: 2,63 / Počet hlasů: 8] 1 2 3 4 5
| Autor: administrator | Vydáno dne 30. 08. 2005 | 10852 přečtení | Počet komentářů: 1183 | Přidat komentář | Informační e-mailVytisknout článek
Reklama
Nesmyslné antikampaně
Veganská strava je zdravá a bezpečná i pro malé děti - zneužití případu úmrtí dětěte ke kritice veganství

I děti mohou být vegany - výhrady k reportáži ČT

Vegetariánství škodí dětem? - shrnutí kausy hrůzostrašných článků v českém tisku
Naši sponzoři
Doporučujeme !
Internetová verze filmu "Vykořisťování Země" s českými titulky - jak konzumace masa škodí planetě Zemi, komentář čte sir Paul McCartney.
Nepřehlédněte
Nabízíme

Důvody proč
být vegetariány
Pravda o mase

filmy americké organizace PeTA s českými titulky na CD-ROM
Reklama
Nejčtenější články

Neexistuji vhodna data!

Tento web je vytvořen v phpRS