Alergie se v posledních letech rozšířily tak, že prakticky nabyly rozměrů epidemie. Trpí jimi stále více a více lidí. Všeobecně známé jsou senná rýma, ekzém a otoky krčních a nosních mandlí.
Autor: Renato Pichler, prezident
Švýcarského sdružení pro Vegetariánství (SVV), z časopisu
EVU News č. 1, 1996
Alergie se v posledních letech rozšířily tak, že prakticky nabyly rozměrů epidemie. Trpí jimi stále více a více lidí. Všeobecně známé jsou senná rýma, ekzém a otoky krčních a nosních mandlí. Ovšem samotné označení "alergie" je poněkud problematické a namísto snahy o hledání skutečných důvodů se většina času věnuje léčbě příznaků a nemoc sama je často chápána jako nevyléčitelná. Např. to můžeme vidět u senné rýmy - pyly existovaly na Zemi dávno před vznikem člověka. Lidský organismus s nimi nikdy neměl problémy. Senná rýma se objevila teprve v posledních desetiletích. Nic nenasvědčuje tomu, že by se pyly staly najednou "agresivnějšími". Přesto je pylům dávána vina za sennou rýmu, namísto toho, abychom hledali skutečné příčiny v našem organismu. Jelikož se senná rýma stala všeobecně rozšířenou teprve v posledních letech, je zřejmé, že bychom se měli zamyslet nad tím, v čem se změnil náš současný životní styl.
Všichni z těch nemnoha lékařů, kteří se snaží hledat příčiny tohoto stavu, docházejí k závěru, že zásadní vliv na vznik alergií mají živočišné bílkoviny. V případě senné rýmy bylo zjištěno, že vyloučením živočišných bílkovin ze stravy nejméně na tři roky dosáhneme vyléčení (1). Samozřejmě pokud člověk současně jí zdravou stravu s vysokým podílem syrových jídel, bohatých na živiny. I mnoho dalších alergií nemůže být vyléčeno bez úplného vyřazení živočišných bílkovin ze stravy. To je zřetelně vidět např. u tzv. neurodermatitidy u nemluvňat (2). Je to kožní ekzém, který může někdy pokrývat i celé tělo. U mnoha nemluvňat se tento ekzém objeví poté, co je matky přestanou kojit a začnou je krmit kravským mlékem. U velmi citlivých dětí tato nemoc může vzniknout i v době kojení jako reakce na to, že jejich matka konzumuje mléčné výrobky.
Pro lidské tělo jsou živočišné bílkoviny cizorodou látkou a tak se organismus dítěte snaží vyloučit je co nejrychleji. Při tomto procesu je kůže využita jako vyměšovací orgán. Ekzém na kůži nemluvňat tedy není špatnou reakcí na kravské mléko, ale korektní reakcí imunitního systému na bílkoviny, které jsou pro lidský organismus cizorodé a poškozují ho. Taková "nevyléčitelná" neurodermatitida se často vyléčí poté, co dítěti místo kravského mléka začneme dávat např. sojové nebo madlové mléko a nebo různé ovoce.
Jestliže tedy víme, že živočišné bílkoviny jsou pro náš organismus cizorodé, obzvláště když jsou uvařené (3), pak nás nepřekvapí, že kravské mléko je dnes nejčastější příčinou alergií. Proto vzniká otázka, proč vlastně nazýváme přirozenou reakci imunitního systému nemocí. Bylo by mnohem správnější říci, že nemocní jsou naopak ti lidé, u nichž nepozorujeme žádné takové příznaky, i když jedí neustále velké množství vařených živočišných bílkovin. Musíme si uvědomit, že ani v případě, že se příznaky neobjevují neustále, neznamená to, že můžeme naše tělo vystavovat tomuto "mučení" delší dobu. Když se pak důsledky konečně po letech nebo desetiletích objeví, tak se potom naneštěstí příčiny hledají obvykle jinde než v životním stylu jedince.
Jestliže někdo onemocní tzv. "zčistajasna", měl by si především uvědomit, že to není proto, že lidský organismus je "špatně udělán". Každá nemoc má nějakou příčinu. Odstraněním těchto příčin se tělo obvykle vyléčí. Potlačování příznaků nepřináší žádný prospěch, spíše naopak. Např. jestliže vylučování toxických látek kůží v podobě ekzému potlačíme léky, jedy se začnou hromadit v těle a po nějaké době způsobí závažné škody uvnitř. Tyto škody jsou pak mnohem horší než jakákoliv předchozí vyrážka.
Mnoha lidem je zřejmé, že výživa hraje zásadní roli u tzv. "nevyléčitelných" nemocí. Příkladem může být i astma, tato nemoc je také zřejmě reakcí imunitního systému na živočišné potraviny. Jeden z výzkumných programů zaměřených na pacienty s astmatem ukázal, že pokud tito lidé jedí pouze rostlinnou veganskou stravu, bez jakýchkoliv živočišných bílkovin, dojde u nich ke zlepšení. Po 4 měsících se výrazně zlepšil zdravotní stav u 71% pacientů a po roce dokonce u 92% (4). I u astmatu je tedy jednou z hlavních příčin kravské mléko.
Občas jsou slyšet námitky, že jídlo, které jíme často a rádi, nemůže vyvolávat alergie, protože bychom to museli pociťovat ihned po snědení takového jídla. Bohužel realita je taková, že se mnohdy naučíme varování svého těla ignorovat nebo potlačovat. Např. můžeme slyšet leckterou maminku mluvit o tom, že jejím dětem nejdřív nebylo z kravského mléka dobře a odmítaly ho, ale protože to "nevzdala" a vytrvale je krmila kravským mlékem, tak nyní její děti mléko už nejen snáší, ale dokonce si ho oblíbily. Aniž si to sama uvědomuje, tak vlastně mluví o vypěstovaném potlačovaní alergie na potraviny (5).
Mnohdy jen díky tomuto vypěstovanému potlačování "hlasu našeho těla" můžeme konzumovat mnohá dnešní typická jídla nebo nápoje, i když jde o alergeny. Potom už často nevnímáme žádné bezprostřední negativní důsledky konzumace alergenních potravin, naopak si na ně často zvykneme tak, že máme silnou chuť jíst je pravidelně.
Poznámky:
- zahrnuje maso (i drůbež, ryby a uzeniny), vajíčka, mléko a mléčné výrobky
- v Německu má každé 3. dítě dermatitidu (zdroj - Moll/Spiller: Schachmatt den Allergien, 1994, str. 9)
- všeobecně používaná pasterizace vede k drastickému snížení kvality bílkovin, prakticky se nedají koupit mléčné výrobky, které by nebyly převařené, stějně tak maso se jí vařené
- Carper, Jean: Food - miracle-medicine [Wundermedizin Nahrung], Econ-Verlag, str. 335
- Mackarness, R.: Allergies to foodstuff and chemicals, 1986, str. 135, quoted in: Recht, Ute: Behavioural disorders because of wrong diet [Verhaltensstörungen durch Fehl-Ernaehrung], Novalis-Verlag, 1993, str. 52 f., Sfr. 22.00
