Každý den více než 4000 Američanů dostane infarkt. Ti kteří ho přežijí se často později dočkají dalšího. To by se ale dít nemuselo. Naše stravovací návyky a životní styl obecně mají totiž na riziko srdečních onemocnění velký vliv. A tak dobrou zprávou je, že srdečním chorobám můžeme nejen předcházet, ale že můžeme dokonce i zvrátit postup chorob již existujících.
Ateroskleróza
Ateroskleróza je zbytečně častou chorobou při níž se na stěnách tepen ukládá cholesterol a další substance ve formě nánosů a novotvarů podobných rakovinným. Čas od času se těmito nánosy průchod tepnou ucpe natolik, že krev jí nemůže volně protékat. Snížený průtok krve znamená méně kyslíku pro srdeční svalstvo. Pak se začne projevovat angina pectoris – bolest na hrudi, většinou po cvičení či rozrušení. Pokud je průtok krve omezen zcela, část srdečního svalu odumře – nastává infarkt.
Ateroskleróza není způsobena věkem. Během válek v Koreji a Vietnamu byly zkoumána těla padlých vojáků. Znatelné projevy aterosklerózy byly nalezeny u teprve 18-ti až 20-ti letých padlých amerických vojáků. Naproti tomu jejich asijští protivníci, jejichž běžná strava se skládá především z rýže a zeleniny měli mnohem zdravější arterie.
A tak hlavním důvodem toho, že starší lidé trpí častěji srdečními chorobami než mladí lidé je proto že měli mnohem více času se podléhat svému nezdravému životnímu stylu. Podobně většina lidí nemá k srdečním chorobám dědičné sklony. Ve většině případů není důvodem problémů genetika, ale špatné stravování a kouření. Váš doktor Vám může říci zda jste jedním z asi jen 5% populace se skutečnou dědičnou náchylností ke vzniku srdečních chorob.
Mnoho výzkumů prokazuje spojitost mezi cholesterolem a srdečními poruchami. Od roku 1949 byla pod vedením doktora Williama Castelliho monitorována populace massachusetského Framinhamu. Bylo sledováno co ovlivňuje počet případů srdečních chorob.
Castelliho výzkum prokázal, že pod určitou hranici hladiny cholesterolu v krvi se prakticky nevyskytují srdeční záchvaty.
“Za 35 let jsme nikdy ve Framinghamu nezaznamenali případ srdečního záchvatu u osoby s hladinou cholesterolu nižší než 150,” řekl Castelli. “Tři čtvrtiny populace obývající tuto planetu nemívají infarkty. Žijí především v Asii, Africe a Jižní Americe a jejich cholesterol je kolem 150.”
Co je to cholesterol?
Cholesterol není to samé co tuk. Kdybyste si vzali kousek čistého cholesterolu mezi prsty, vypadal by jako vosk.
Cholesterol je vyráběn játry a odsud vysílán dále do těla, kde se používá při výrobě hormonů a buněčných membrán a podobně. Množství cholesterolu se počítá v miligramech (mg) na decilitr (dl) krevního séra. Na základě Framinghamského výzkumu a dalších studií jako ideální se jeví hladina nižší než 150 mg/dl. Na této hranici je vznik infarktu nepravděpodobný.
Bohužel průměrná hladina cholesterolu v krvi Američanů je 205 – což je nedaleko průměrné hladině cholesterolu obětí srdečních záchvatů, která je 244. Kupodivu americkým federálními úřady maximální doporučená hladina je vysoká až 200.
Různé typy cholesterolu
Do krevního řečiště je cholesterol transportován prostřednictvím lipoproteinů o nízké hustotě (LDL) – tzv. “zlý cholesterol”. I když v omezeném množství je pro organismus nezbytný, pokud máte v krvi vysokou hladinu LDL cholesterolu dramaticky se tím zvyšuje Vaše riziko vzniku srdeční příhody.
LDL přenášejí cholesterol do různých částí těla. Pokud je cholesterol uvolněn z mrtvých buněk, je shromažďován jiným druhem lipoproteinů – lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL) – tzv. “dobrý cholesterol”.
Když lékař měří hladiny cholesterolu, nejdříve sleduje jeho celkovou hladinu která je dobrým rychlým měřítkem míry pacientova rizika. Pro přesnější zjištění je potom sledován na kolik se na celkové hladině cholesterolu podílí HDL. Čím je celková hladina cholesterolu nižší a čím větší poměr v ní má HDL, tím je nižší i riziko infarktu.
Poměr mezi celkovým cholesterolem a HDL by měl v ideálním případě být kolem tři ku jedné. Bohužel běžný poměr u amerických mužů je mnohem vyšší – 5,1 ku jedné. Vegetariáni naproti tomu mají průměrný poměr 2,9 ku 1. (1)
Kouření a obezita podle všeho hladinu HDL snižují. HDL však může být zvýšeno intenzivním cvičením a stravou bohatou na vitamín C. (2)
Jak snížit hladinu cholesterolu v krvi Protože naše těla vyrábí dostatek cholesterolu pro pokrytí všech jeho potřeb, není nutné již žádný další stravou dodávat. Cholesterol je obsažen ve všech jídlech pocházejících ze zvířat: v červeném mase, drůbeži, rybách, vejcích, mléku, sýrech, jogurtech a všech dalších masných či mléčných výrobcích. Měli bychom se jim vyhýbat. Žádná strava pocházející z pouze rostlin cholesterol neobsahuje.
Lidé tak mohou dramaticky změnit svou hladinu cholesterolu v krvi změnou svého jídelníčku. A pokaždé, když snížíte množství cholesterolu v krvi o jedno procento, snížíte tím i o dvě procenta vaše riziko srdeční choroby. (3) Například snížení hladiny cholesterolu v krvi z 300 mg/dl na 200 mg/dl (což představuje snížení o jednu třetinu) přinese dvoutřetinové snížení rizika infarktu. A pro některé lidi je tento prospěch ještě výraznější.
Každých 100 mg cholesterolu přijatých stravou denně znamená příspěvek kolem 5 bodů k vašemu cholesterolovému “skóre”. V běžném životě 100 mg cholesterolu představuje 4 unce (114g) hovězího nebo kuřecího masa, polovinu vejce nebo tři sklenice mléka (cca. 1 litr). Hovězí i kuřecí maso mají stejný obsah cholesterolu – 25mg v unci (28,35 g) (4) Na rozdíl od tuku, cholesterol se nachází především v libové části masa.
Produkty pocházející ze zvířat také obsahují nasycené tuky, které způsobují, že játra produkují více cholesterolu. Nenasycené tuky tento účinek nemají. Nasycené tuky lze velmi jednoduše poznat. Za pokojové teploty mají pevné skupenství na rozdíl od nenasycených tuků, které jsou tekuté. Hovězí maso, drůbež a většina ostatních zvířecích produktů obsahují velmi velká množství nasycených tuků – a to je další z důvodů proč se jim vyhýbat.
Bohužel potravinový průmysl často o obsahu tuků v potravinách informuje velmi zavádějícím způsobem. Tím, že podávají informaci o poměru tuku k váze výrobku umožňují, aby obsah vody v nich vzbudil zdání, že jsou zdravější než tomu ve skutečnosti je. Nejdůležitější informace je, kolik procent z celkových kalorií výrobku je představováno obsaženým tukem.
I v nejlibovějším hovězím mase je kolem 30-ti procent kalorií tvořeno tukem. Kuřecí maso bez kůže je na tom skoro stejně – 23%. I kuřecí bez kůže tak nemůže být považováno za nízkotučné jídlo. Obilniny, luštěniny, zelenina a ovoce však mají bez problémů méně než 10% kalorií pocházejících z tuků.
Nasycené rostlinné oleje
I několik druhů rostlinných olejů je bohatých na nasycené tuky. Bývají označovány jako “tropické” oleje: palmový olej, palmový kernelový olej a kokosový olej. Hydrogenované oleje jsou také bohaté na nasycené tuky.
I když tekuté rostlinné oleje jsou mnohem lepší než živočišné tuky a tropické oleje, všechny tuky a oleje obecně jsou přírodními směsmi nasycených a nenasycených tuků. Z toho důvodu nejsou pro koronární tepny nijak zvláště dobér a jejich konzumace by měla být minimální.
Následující tabulka ukazuje procentní podíl nasycených tuků v tucích:
| Živočišné tuky | Rostlinné oleje | Tropické oleje |
| Hovězí lůj | 50% | Olej řepkový | 12% | Kokosový tuk | 87% |
| Kuřecí tuk | 30% | Obilné oleje | 13% | Palmový olej | 49% |
| Vepřové sádlo | 39% | Olej ze semen bavlnovníku | 26% | Palmový olej Kernel | 82% |
| | Olivový olej | 13% | | |
| | Olej z burských oříšků | 17% | | |
| | Safflower Oil | 9% | | |
| | Sezamový olej | 14% | | |
| | Sojový olej | 15% | | |
| | Slunečnicový olej | 10% | | |
Zatímco nasycené část tuků je tím, co zvyšuje Vaši hladinu cholesterolu, nenasycená část je také příčinou – sice jiných- problémů. Jsou to například tendence k zvýšení produkce volných radikálů, poškození imunitního systému a nabírání na váze.
Krevní tlak
(Vysoký - pozn. př.) krevní tlak je také rizikem pro srdeční choroby a může vést k záchvatům mrtvice a dalším vážným zdravotním problémům. Naštěstí je i toto faktor, který můžeme ovlivnit tím, že budeme dávat pozor na to čím se stravujeme. Krevní tlak je ovlivněn konzumací soli a ta by proto měly být omezena na minimum. To je ovšem jen začátek. Početné studie prokázaly, že vegetariáni mají nižší krevní tlak naž nevegetariáni. Nízkotučná strava obsahující mnoho vlákniny i bez snížení konzumace soli může krevní tlak snížit až o 10%. Zatím však není zcela biologicky vysvětleno čím je tento efekt způsoben. Vegetariánská strava obsahuje méně tuků a sodíku ale mimo to zde působí ještě jiné vlivy. Svůj podíl má i snížené ukládání železa organismy vegetariánů. Výzkumy totiž ukázaly silný vztah nejen mezi množstvím přijímaného železa a srdečními chorobami, ale také mezi množstvím železa a vysokým krevním tlakem.
Další faktory
Pouhá konzumace zdravé stravy nestačí - pokud si po zdravém jídle zapálíme cigaretu moc jsme pro své zdraví neudělali. Ostatní faktory mají na zdraví našeho srdce stejně důležitý vliv jako strava. Lidé kteří kouří mají mnohem vyšší riziko že onemocní srdeční chorobou než nekuřáci. Nestačí kouření omezit – ne naprosto nezbytné nekouřit úplně. I fyzická aktivita je důležitá. Pravidelné lehké cvičení odpovídající například denní půlhodinové procházce může dramaticky zvrátit pravděpodobnost úmrtí na srdeční chorobu.
Zde je tabulka fyzických aktivit a energetického výdeje za hodinu aktivity pokud je prováděna dospělou osobou o hmotnosti 68 kg.
| Aktivita | Spálené kalorie za hodinu |
| Cyklistika | 400 |
| Kanoistika | 180 |
| Vaření | 180 |
| Klasický tanec | 240 |
| Zahradničení | 480 |
| Golf | 345 |
| Přeskoky přes švihadlo | 570 |
| Ping-Pong | 285 |
| Hra na piáno | 165 |
| Squash | 615 |
| Plavání | 525 |
| Tennis, double | 270 |
| Tennis, singl | 435 |
| Volejbal | 330 |
| Rychlá chůze | 360 |
Závěrem, stres si na srdci vybírá svou daň. Běžný denní život je plný událostí které zvýší náš tep a zvednou náš krevní tlak. (6) Zmenšit stres znamená udržet naše denní úkoly a cíle v hranicích jež dokážeme zvládnout. Důležitý je i dostatečný odpočinek. Užitečným může být i zvládnutí technik pro snížení stresu jako jsou meditace a jóga. Budiž řečeno, že zvládnutím ostatních faktorů však nemůžeme vymazat špatné působení nezdrav výživy. Jediná cesta ke zdravému srdci vede skrze zdravý životní styl který v sobě zahrnuje rozmanitou nízkotučnou vegetariánskou stravu, denní fyzickou aktivitu a stálé snižování působení stresu.
A na závěr dobrá zpráva – zvrácení postupu srdečních chorob
21 července 1990 The Lancet publikoval výzkum doktora Deana Ornishe který demonstroval, že postup srdečních chorob může být zvrácen bez podávání léků (7).Do té doby se většina lékařů ani nepokoušela zvrátit srdeční choroby – a to i přes to, že byly stejně jako je tomu teď nejčastější příčinou lidských úmrtí. Většina z nich věřila, že cholesterolové plaky a další substance které ucpávají srdeční arterie není možné odstranit. Tradiční postup tak spočíval v čekání na to až bude zeprůchodnění tak těžké že bude čas navrhnout bypass nebo angioplastiku. Doktor Ornish z University of California v San Francisku testoval teorii že zdravější strava spolu s dalšími změnami životního stylu může fakticky zvrátit postup srdeční choroby. Vybral pacienty s plaky dobře zjevnými na angiogramech a rozdělil je do dvou skupin. Polovina byla referenční skupinou a dostávala standardní lékařkou péči poskytovanou jiným pacientům s touto nemocí. Druhá polovina za začala stravovat vegetariánsky stravou v níž méně než 10% přijaté energie bylo tvořeno energií z tuků. Začali i program přiměřeného cvičení a naučili se zvládat stres pomocí různých jednoduchých technik. A samozřejmě neměli povoleno kouřit.
Pacienti doktora Ornishe se začali cítit lépe téměř okamžitě a jejich stav se během roku stále zlepšoval. Většinou dříve zápolili se svíravou bolestí na hrudi, ale “většina z nich se všech bolestí zbavila”, říká doktor Ornish, “a to i přesto že byli mnohem aktivnější, vrátili se zpět do práce a dělali věci které v některých případech nemohli dělat dlouhé roky”.
Nejen že se u nich dramaticky snížila hladina cholesterolu, ale po jednom roce 82% pacientů kteří byli účastni programu doktora Ornishe vykazovala měřitelný ústup choroby - zmenšení ucpání arteritických ucpání. Plaky se začaly rozpouštět bez podávání medikamentů bez operací a bez jakýchkoli vedlejších účinků. Kontrolní skupina, která dostávala tradiční lékařkou péči si tak dobře nevedla. Pro mnoho pacientů bolest na hrudi neustoupila ale naopak se zhoršila a jejich plaky nadále bytněly a omezovaly tak tok krve do srdce den za dnem stále více.
Práce doktora Ornishe tak ukázala zastaralost dříve používaných metod léčby. Mnoho doktorů stále doporučuje svým pacientům dietu sestávající z ryb a drůbeže i přesto že množství výzkumů ukázalo, že u většiny z pacientů kteří provedou jen takto skromné změny v jejich stravování nepomohou. Ti kdo si osvojí nízkotučnou vegetariánskou stravu, začnou se věnovat střídmé fizické aktivitě, vyhnou se tabákovým výrobkům a zvládnou svůj stres mají největší šance postup srdečních chorob zvrátit. Jsme to totiž my sami kdo má největší moc ovlivnit zdraví našich srdcí.
Reference
1. Castelli WP. Epidemiology of coronary heart disease. Am J Medicine 1984:76(2A):4-12.
2. Trout DL. Vitamin C and cardiovascular risk factors. Am J Clin Nutr 1991;53:322S-5S.
3. Lipid Research Clinics Program. The Lipid Research Clinic''s Coronary Primary Prevention Trial Results, II. JAMA 1984: 251(3):365-74.
4. Pennington JAT. Bowes and Church''s Food Values of Portions Commonly Used. New York: Harper and Row, 1989.
5. Salonen JT, Salonen R, Nyyssonen K, Korpela H. Iron sufficiency is associated with hypertension and excess risk of myocardial infarction: the Kuopio Ischaemic Heart Disease Risk Factor Study (KIHD). Circulation 1992;85:759-64.
6. Schnall PL, Pieper C, Schwartz JE, et al. The relationship between ”job strain,” workplace diastolic blood pressure, and left ventricular mass index. JAMA 1990;263:1929-35.
7. Ornish D, Brown SE, Scherwitz LW, et al. Can lifestyle changes reverse coronary heart disease? Lancet 1990;336:129-33.
Doporučená četba
Více informací o snižování hladiny cholesterolu a dalších příznivých účincích vegetariánského stravování PCRM doporučuje:
Foods That Fight Pain by Neal Barnard, MD. Eat Right, Live Longer by Neal Barnard, M.D. Food for Life by Neal Barnard, MD. Dr. Dean Ornish''s Program for Reversing Heart Disease by Dean Ornish, MD. The McDougall Plan by John McDougall, MD. Z materiálů PCRM přeložila Eva Kočandová
