"Jsme hrdí, že jsme neviděli zemřít jedinou velrybu."
Sea Shepherd je nejefektivnější a velrybáři nejobávanější ochranářská organizace. Nestačí jí jen dokumentovat vraždění velryb (jako to dělají jiné organizace). Kde se objeví, tam není zabita ani jedna velryba. Je to jediná organizace, na jejíchž lodích je výhradně veganská strava.
S jejím zakladatelem kapitánem Paulem Watsonem hovořil prezident Evropské vegetariánské unie Renato Pichler.
Renato Pichler: Lidé na celém světě se zájmem sledovali váš střet s japonskými velrybáři. Vím že nemůžete zacházet do velkých detailů, ale můžete nám stručně shrnout vaše zkušenosti?
Kapitán Paul Watson: Vypluli jsme z Melbourne 8. prosince a zamířili na jih k pobřeží Antarktidy. Japonskou flotilu jsme vypátrali 21. prosince, snažili se prchnout na jih a na západ celých šest set mil. Setkali jsme se s nimi ve velmi špatném počasí na vánoce. Stále se snažili uniknout, po celých jedenáct dní a 2500 mil. Pronásledovali jsme je a objevili je 8. ledna. Došlo k dvouhodinové konfrontaci s jejich lodí Nisshin Maru a snažili se zmizet. 9. ledna jsme zadrželi doprovodnou loď Oriental Bluebird a nařídili jsme jim opustit jižní oblast zákazu lovu. Protože odmítli, najeli jsme na jejich pravobok a vyhnali je z rezervace.
Japonská flotila pak zamířila o 700 mil západně a pronásledovali jsme je dokud nám stačily zásoby paliva, pak jsme zamířili do nejbližšího přístavu – 2600 mil vzdáleného Kapského Města v Jihoafrické republice.
Celkem jsme tedy pronásledovali japonské velrybáře 4000 mil a bránili jsme jim v lovu celých 15 dní. Japonci přiznali, že toto bude mít značný dopad na jejich kvóty lovu, už jen proto se tedy naše akce vydařila.
Ale hlavně jsme zjistili, že velrybáři se nás bojí a to nám dává možnost jak je zrušit úplně.
V prosinci 2006 se musíme vrátit s rychlejší lodí. Pokud s nimi zvládneme držet krok, můžeme každý den zabránit lovu a zachránit tak stovky velryb.
Greenpeace mají rychlou loď která dožene velrybáře, ale Greenpeace jsou limitování svou taktikou. Nezastaví velrybáře. Místo toho dokumentují zabíjení velryb.
To je velký rozdíl mezi Greenpeace a Sea Shepherd. Nepřipluli jsme do Antarktidy jen protestovat a sledovat jak umírají velryby. Připluli jsme abychom hájili mezinárodní právo tím, že zastavíme jejich nelegální aktivity a jsme hrdí na to, že jsme neviděli jedinou velrybu zemřít. Japonci se neodváží zkusit zabít velrybu když jsme nablízku, protože vědí, že bychom atakovali jejich loď abychom zachránili tu velrybu. Koneckonců, od roku 1979 jsme potopili devět velrybářských lodí.
Co vás vedlo k tak velkému zájmu o mořské savce? A kdy jste se rozhodl věnovat jim svůj život?
Vyrůstal jsem v rybářské vesnici na východním pobřeží Kanady. Když mi bylo osm zachránil jsem dva humry, v deseti letech jsem měl kamaráda bobra, který byl zabit loveckou pastí, pomstil jsem ho tak, že jsem vystopoval další pasti, pustil zvířata a pasti zničil. Byl jsem člen Kindness Club, skupiny, která vedla děti k přátelství ke zvířatům. V osmnácti letech jsem byl spoluzakladatelem skupiny nazvané Don´t Make Wave Committee, která se stala v roce 1979 nadací Greenpeace. V roce 1977 jsem opustil Greenpeace a založil Sea Shepherd Conservation Society. Sea Shepherd není protestní skupina. Je to intervenční skupina. Bráníme nelegálnímu lovu ohrožujícímu život v mořích.
Kdy jste poprvé vypluli pod vlajkou Sea Shepherd a jaká byla vaše první mise?
Založil jsem Sea Shepher Conservation Society v srpnu 1977. První loď, Sea Shepherd, jsme získali v říjnu 1978 a poprvé jsme vypluli v březnu 1979 proti kanadskému zabíjení tuleňů. Podruhé v červnu a červenci 1979, kdy jsem dostihl, atakoval a zneškodnil pirátského velrybáře Sierru u pobřeží Portugalska.
Prý je na vaší lodi výhradně veganská strava, jsou všichni členové posádky vegani, nebo se jen přizpůsobí?
Ne všichni členové posádky jsou vegani nebo vegetariáni, ale stravují se vegansky po dobu, po kterou jsou na lodi. V roce 2002 jsme byli první veganská expedice, která kdy cestovala do Antarktidy. Mnoho členů posádky se na konci cesty rozhodne pro veganství a ověří si i zdravotní výhody veganství.
Pobavilo nás, že japonský mluvčí velrybářského průmyslu nás nazval „nebezpečnými vegany“ a „cirkusovými umělci“. To jsou ty nejneobvyklejší názvy jakými mne kdo kdy nazval, a to už nám říkali ledajak. Už první loď Sea Shepherd byla vegetariánským plavidlem a to bylo již v roce 1978.
Jaké jsou vaše osobní důvody proč nejíte maso a ryby?
Nejprve s ohledem na ryby. Zabývám se ochranou oceánů a vždy mi vadilo v jakém množství zabíjíme mořské živočichy. Lidem by vadilo tak masivní zabíjení suchozemských divokých zvířat jako zabíjíme ta mořská. Mnoho lidí si myslí, že je ohavné, že Afričani zabíjejí a jedí gorily, šimpanze, lvi a žirafy, ale přijde jim normální lovit žraloky, mečouny, tuňáky a další mořské druhy. Mnoho ryb například žije velmi dlouho. Platýs se dožívá 150let, červenice dokonce nedosáhne dospělosti před 45 rokem, humr může žít až 200 let. Přesto nám nevadí zabíjet velmi mladé ryby kvůli sendviči s tuňákem nebo humřímu salátu.
Více než 50 % ulovených ryb navíc skončí jako krmivo. Přeměnili jsme vlastně krávy, ovce, slepice a prasata v mořské masožravce. Není to jen nechutně nepřirozené, ale přispívá to také k masivnímu mizení života v mořích. Nejím tedy maso abych chránil ryby.
Moje žena je veganka dvacet let a protože vařím, stal se ze mne dobrý veganský kuchař. Podle mého názoru jsou veganká jdla rozmanitější, nápaditější a chutnější než maso nebo ryby.
Stále častěji slyšíme varování kvůli nadměrnému rybolovu. Je zcela zřejmé, že některé mořské druhy jsou na pokraji vyhubení a je dokonce jasné, že v některých případech je i příliš pozdě na zákaz lovu. Jaké jsou vaše návrhy pro udržitelný rybolov.
Nic jako udržitelný rybolov neexistuje. Opravdu nemám rád slovo „udržitelný“. Stalo se omluvou pro byznys. Udržitelný komerční rybolov není nikde na světě. Rybolov zlikvidoval 90 % ryb v oceánech. To je šílené a musíme skoncovat s masivním komerčním ničením mořských živočichů.
A co říkáte na stále narůstající rybí farmy. Mohou nějak pomoci ubývajícím divokým druhům?
Vůbec ne. Pro jednoho lososa na farmě potřebujete jako krmivo 50 ulovených ryb. Krevetové farmy v Ekvádoru zlikvidovaly rozlehlé zátoky a mangrovníkové bažiny a ohrožují volně žijící ryby. Rybí farmy přitahují predátory, které pak farmáři likvidují ve velkém množství jako škodnou. Akvakultury nejsou řešením nadměrného rybolovu, naopak ještě více ohrožují volně žijící druhy.
Mnoho lidí snižuje spotřebu červeného masa, ale jí více ryb. Někdo si dokonce myslí že bez ryb by bylo lidstvo ohroženo. Jaký je váš názor?
Ryby jsou ve skutečnosti ohroženy lidmi. Likvidujeme mořské druhy až na pokraj vyhynutí. Vždy mi přišlo směšné, že někteří lidé jedí ryby a označují se přitom za vegetariány. Ryby nejsou zelenina. Jsou to živočichové.
Je dobře známo, že živočichové na vrcholu potravního řetězce mají vysoké koncentrace nebezpečných látek. Jak se díváte na to, že v Japonsku (kde dokonce krmí velrybím masem školáky děti), Norsku a některých zemích končí toto kontaminované maso na talířích?
Dávat dětem k jídlu ryby, velryby nebo tulení maso je týrání dětí. Děti na Faerských ostrovech mají nejvyšší koncentrace nebezpečné rtuti v mozku na světě, protože jedí často maso kulohlavců (druh mořských kytovců). Čím výše je zvíře v potravním řetězci, tím vyšší je toxicita. V USA je dokonce doporučeno aby děti a těhotné ženy nejedly tuňáka. Takže, když je to nebezpečné pro děti a těhotné ženy, má to snad být o.k. pro muže a netěhotné ženy?
V našem světě, kde je vše propojeno znamená vymizení jednoho druhu dopad pro ostatní. Jaké jsou podle vás ekologické následky likvidace jednoho druhu velryb za druhým.
Když nezachráníme velryby, nezachráníme oceány a pokud nezachráníme oceány, nebudeme schopni zachránit sami sebe.
A co říkáte na to, že velryby, tvorové, kteří byli na Zemi daleko dříve než my, jsou masakrovány s oficiální požehnáním a pod ochranou některých států?
Lidé jsou predátory a chovají se mimo zákony životního prostředí a živočišný druh, který nežije v souladu s těmito zákony je na cestě k vlastnímu vyhynutí. Musíme žít v souladu se zákony diverzity, zákony vzájemné závislosti a zákony omezenosti zdrojů. Musíme chránit diverzitu, ctít vzájemnou závislost a uvědomit si že jsme omezeni v růstu.
Jak víme, ochranná pásma zákazu lovu dnes nic neznamenají. Rybáři a lovci velryb si dělají co chtějí. Jaké jsou vyhlídky pro mezinárodní podporu pro ochranná pásma na které by dohlížely neutrální složky, národní policie nebo námořnictvo?
Máme mnoho mezinárodních předpisů a nařízení které nikdo neprosazuje. Máme stovky mořských ochranných pásem, ale jen pár, která jsou skutečně chráněna. Národní státy netlačí na prosazování předpisů a dohod. Rybářský průmysl má významný finanční vliv a politiky a byrokraty lze koupit snadno. Finanční motivace k vylovení moří je velká a k ochraně oceánů mnoho snahy není.
Jste expertem na život v mořích. Jakou budoucnost mají ryby a velryby v oceánech, které jsou ničeny velkými rybářskými loďmi a znečišťovány toxiny a hlukem?
Vůbec žádnou budoucnost a pokud nemá budoucnost život v mořích, nemáme ji ani my. Oceány jsou pro nás důležitější než jen zdroj potravy. Oceány jsou zdrojem 80 % zásob kyslíku. Poskytují vzduch který dýcháme. Můžeme žít bez ryb, ale nepřežijeme bez kyslíku.
Mizení velryb a ryb spojné s globálním oteplováním a snižováním ozónové vrstvy má nevratné následky na mořský ekosystém. Kyslík produkovaný fytoplanktonem může být narušen ekologickou nerovnováhou způsobenou masivním vyhubením ryb nebo likvidací velryb.
Musíme zrušit komerční ničení mořských živočichů. Lidé musí přestat konzumovat ryby. Někomu se to může zdát radikální návrh, ale ve skutečnosti je to konzervativní návrh. Pokud budeme pokračovat v nelítostném plundrování moří, oceány zemřou ještě za našeho života.
Jaké změny a zlepšení byste rád viděl a jaké jsou vaše doporučení spotřebitelům? Jak může jednotlivec zlepšit současnou situaci? A jak mohou lidé pomoci Sea Shepherd?
Sea Shepherd je jediná organizace na ochranu moří, která propaguje stoprocentní nekonzumaci ryb a mořských živočichů. Populace mořských druhů jsou tak ničeny, že rybářský průmysl sám je na pokraji ekonomického kolapsu. Život v mořích byl dramaticky zničen. Jednoduše, v moři není dost ryb k nakrmení narůstající lidské populace.
Lidé nejlépe pomohou Sea Shepherd tím, že přispějí k získání rychlejšího plavidla schopného dostihnout a blokovat japonskou velrybářskou flotilu.
Jaké jsou vaše plány nyní?
Získáváme prostředky na na rychlejší loď která by dostihla japonskou flotilu. Pokud je budeme schopni pronásledovat, můžeme zabránit zabíjení velryb. To je naší prioritou pro letošek. Naše loď Farley Mowat bude sloužit v boji proti nelegálnímu rybolovu na pobřeží východní Afriky.
Také máme hlídkové plavidlo na Galapágách, které spolupracuje s Galapážským národním parkem v boji proti pytlákům. V jižní Africe budeme pomáhat s rehabilitací zraněných tuleňů a bojovat proti zabíjení tuleňů v Namibii.
Jsem si jistý, že mnoho lidí by bylo nadšeno kdyby vás vidělo v evropských přístavech.
Během těch všech let jsme byli v Evropě mnohokrát, v Británii, Německu, Francii, Nizozemí a Monaku a jsem si jistý, že se vrátíme.